Co jsou vlastně požárně bezpečnostní zařízení?
Dle §2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb. se za PBZ považují:
a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů,
h) zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.
Kontrolu provozuschopnosti, údržbu a opravy požárně bezpečnostního zařízení je tedy oprávněn provádět pouze ten, kdo je „odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany“ podle ustanovení § 11 odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“).
Uvedené činnosti může odborně způsobilá osoba (OZO) nebo technik požární ochrany (TPO) provádět u každého požárně bezpečnostního zařízení bez ohledu na to, kdo je výrobcem konkrétního požárně bezpečnostního zařízení.
Výrobce požárně bezpečnostního zařízení nemůže jakýmkoliv svým „aktem“ limitovat oprávnění k provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení (dále jen „kontrola PBZ“).
V naší praxi při provádění revizí a kontrol se nejčastěji setkáváme s:
- detektory hořlavých plynů v centrálních kotelnách
- nouzová osvětlení
- kouřové klapky a kouřotěsné dveře
- zařízení pro přirozené odvětrání kouře – střešní okna a světlíky
- nástěnné a venkovní hydranty
- nezavodněné požární potrubí (suchovody)
- požární klapky, požární dveře, protipožární mřížky, požární ucpávky
- vodní clony
Co z výše uvedeného vyplývá pro provozovatele PBZ?
Na základě tohoto judikátu vydalo HZS ČR metodický pokyn (Sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení), ve kterém uvádí, že při kontrolách respektive výkonu státního požárního dozoru bude vyžadováno, aby PBZ byly kontrolovány OZO PO.
Jinými slovy řečeno, provozovatel např. nouzového osvětlení, hydrantů nebo požárních dveří je povinen zajistit, aby osoba provádějící revize byla osobou odborně způsobilou v požární ochraně. Pokud osoba kontrolující PBZ nebude OZO PO, vystavuje se provozovatel možným sankcím ze strany HZS.
Pro správné provedení kontrol je vhodné, aby OZO PO absolvovala i provozní školení u výrobců. Jen v takovém případě si můžete být jistí, že Vaše PBZ je schopné plnit svou funkci na úseku požární ochrany objektu.
Pro provedení revizí požárně bezpečnostních zařízení se na nás s důvěrou obraťte. Můžete si být jistí, že provedené revize budou splňovat veškeré náležitosti jak po legislativní tak i technické stránce, neboť naši revizní technici absolvovali provozní školení u výrobců u vyjmenovaných zařízení a zároveň jsou OZO v PO.
